{"id":63,"date":"2018-12-10T16:53:35","date_gmt":"2018-12-10T16:53:35","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/?page_id=63"},"modified":"2025-03-23T12:45:35","modified_gmt":"2025-03-23T12:45:35","slug":"o-brtnici","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/o-brtnici\/","title":{"rendered":"O Brtnici"},"content":{"rendered":"

M\u011bsto Brtnice<\/span><\/a>\u00a0(543 m.n.m.) le\u017e\u00ed v\u00a0\u00fadol\u00ed \u0159\u00ed\u010dky Brtnice, na komunikaci Jihlava \u2013 T\u0159eb\u00ed\u010d asi 12 km jihov\u00fdchodn\u011b od krajsk\u00e9ho m\u011bsta <\/span>Jihlavy<\/span><\/a>.\u00a0N\u00e1zev m\u011bsta je odvozen od m\u00edst, kde st\u00e1valy v\u010del\u00edny = brt\u011b. A\u017e do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byla Brtnice jedn\u00edm z\u00a0nejbohat\u0161\u00edch m\u011bste\u010dek na Jihlavsku, kvetouc\u00edm obchodem a \u0159emesly. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o os\u00eddlen\u00ed Brtnicka jsou a\u017e z 13. stolet\u00ed. Poprv\u00e9 se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 v listin\u011b z r. 1224, v n\u00ed\u017e se p\u0159ibyslavick\u00e9mu far\u00e1\u0159i dost\u00e1v\u00e1 v\u00fdnosu kr\u010dmy s pozemky. V\u00a0p\u00edsemn\u00fdch pramenech je Brtnice poprv\u00e9 autenticky zmi\u0148ov\u00e1na 31. 10. 1234, kdy kr\u00e1l V\u00e1clav I. daroval trhovou obec Brtnici cisterci\u00e1ck\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v\u00a0P\u0159edkl\u00e1\u0161te\u0159\u00ed u Ti\u0161nova. O \u0161est let pozd\u011bji ji v\u0161ak v\u00fdm\u011bnou z\u00edskal zp\u011bt. Od roku 1410 se Brtnice st\u00e1v\u00e1 majetkem v\u00fdznamn\u00e9ho rodu p\u00e1n\u016f Brtnick\u00fdch z\u00a0Vald\u0161tejna. Pod jejich zlatomodr\u00fdm znakem se lvy m\u011bste\u010dko vzkv\u00e9talo pln\u00e1 dv\u011b stolet\u00ed. Nad m\u011bste\u010dkem byl vybudov\u00e1n mohutn\u00fd opevn\u011bn\u00fd hrad, kter\u00fd p\u0159i pozd\u011bj\u0161\u00edch p\u0159estavb\u00e1ch zcela zanikl. <\/span>Poprv\u00e9 byl hrad p\u0159estav\u011bn ve druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed z\u00e1sluhou Hynka Brtnick\u00e9ho z\u00a0Vald\u0161tejna, kter\u00fd byl hejtmanem moravsk\u00e9ho markrabstv\u00ed. Autorem p\u0159estavby byl italsk\u00fd architekt Baltazar Maggi de Ronio. Tehdy byly z\u00e1mku vtisknuty p\u0159ibli\u017en\u011b dne\u0161n\u00ed rysy. Kolem roku 1588 vyrostl v\u00a0sousedstv\u00ed z\u00e1meck\u00e9ho are\u00e1lu kostel sv. Matou\u0161e.Po roce 1623 byla \u010desk\u00e1 \u0161lechta vyst\u0159\u00edd\u00e1na italsk\u00fdm rodem z\u00a0Collalto et San Salvatore, kter\u00fd dr\u017eel brtnick\u00e9 panstv\u00ed a\u017e do roku 1945. Tak\u00e9 nov\u00ed majitel\u00e9 se starali o architektonick\u00e9 povznesen\u00ed sv\u00e9ho s\u00eddla. P\u0159estavbou byl pov\u011b\u0159en v\u00fdznamn\u00fd architekt Giovanni Batista Pieroni, kter\u00fd mj. jako poradce Albrechta z\u00a0Vald\u0161tejna vedl stavbu jeho pal\u00e1ce v\u00a0Praze. Pieroni p\u0159etvo\u0159il interi\u00e9r kostela a vybudoval p\u0159ilehl\u00fd kl\u00e1\u0161ter. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech, za hrab\u011bte Claudia prob\u00edhaj\u00ed stavebn\u00ed \u00fapravy i na z\u00e1mku. <\/span>Z\u00a0collaltovsk\u00e9ho obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed atmosf\u00e9ra m\u011bste\u010dka, kter\u00e9 si dodnes zachovalo p\u016fvodn\u00ed rozlo\u017een\u00ed. Kolem n\u00e1m\u011bst\u00ed se dochovala \u0159ada renesan\u010dn\u00edch a barokn\u00edch dom\u016f, na nich\u017e lze vysledovat v\u00fdvoj stavitelstv\u00ed a jeho zdobn\u00fdch prvk\u016f o po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed a\u017e do n\u00e1stupu emp\u00edru. Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed m\u00e1 radnice, postaven\u00e1 koncem 16. stolet\u00ed. <\/span>St\u00e1le zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je jako m\u00edsto, kde stoj\u00ed rodn\u00fd d\u016fm sv\u011btov\u011b proslul\u00e9ho architekta Josefa Hoffmanna (1870 – 1956). 1. 4. 1980 se Brtnice stala st\u0159ediskovou obc\u00ed, roku 1990 bylo historick\u00e9 j\u00e1dro vyhl\u00e1\u0161eno\u00a0 pam\u00e1tkovou z\u00f3nou a 27. 10. 2000 se m\u011bste\u010dko Brtnice stalo m\u011bstem. Brtnice s m\u00edstn\u00edmi \u010d\u00e1stmi m\u00e1 3722 obyvatel.<\/span><\/p>\n

NEJD\u016eLE\u017dIT\u011aJ\u0160\u00cd HISTORICK\u00c9 PAM\u00c1TKY<\/span><\/strong><\/p>\n

Brtnick\u00fd z\u00e1mek<\/span><\/strong><\/p>\n

\"\"P\u016fvodn\u011b gotick\u00fd hrad vznikl v 30. letech 15. stolet\u00ed. Koncem 16. stolet\u00ed za Hynka Brtnick\u00e9ho z Vald\u0161tejna p\u0159estav\u011bl italsk\u00fd architekt Baltazar Maggi de Ronio hrad na prostorn\u00e9 renesan\u010dn\u00ed s\u00eddlo. V\u00fdchodn\u00ed pal\u00e1cov\u00e9 k\u0159\u00eddlo bylo p\u0159istav\u011bno do v\u00fd\u0161ky gotick\u00e9ho pal\u00e1ce a k n\u011bmu na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b p\u0159ipojeno severn\u00ed k\u0159\u00eddlo s patrovou lod\u017ei\u00ed, fas\u00e1dy pokryla sgrafitov\u00e1 rustika. Po r. 1620 byl z\u00e1mek Vald\u0161tejn\u016fm zkonfiskov\u00e1n a z\u00edskal jej Rombaldo hrab\u011b de Collalto. Z barokn\u00ed etapy z\u00e1mku poch\u00e1z\u00ed ka\u0161na z roku 1670, kter\u00e1 byla p\u0159enesena z aleje na t\u0159et\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed roku 1935. Posledn\u00ed stavebn\u00ed \u00fapravy daly z\u00e1mku dne\u0161n\u00ed podobu na konci 18. stol. V l. pat\u0159e pal\u00e1ce se nach\u00e1z\u00ed s\u00e1l s bohatou \u0161tukovou v\u00fdzdobou. Jeho st\u011bny pokryl v letech 1723 a\u017e 1724 mal\u00ed\u0159 K. F. Tepper rozm\u011brn\u00fdmi pl\u00e1tny, kter\u00e1 zachycuj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy habsbursk\u00fdch c\u00edsa\u0159\u016f v Brtnici. V dr\u017een\u00ed rodu byl do r. 1945, kdy byl na z\u00e1klad\u011b tkzv. Bene\u0161ov\u00fdch dekret\u016f zest\u00e1tn\u011bn, pozemky rozprod\u00e1ny a jeho vybaven\u00ed rozkradeno. Pro rozs\u00e1hl\u00fd objekt z\u00e1mku se v\u0161ak nena\u0161lo vhodn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed, a tak slou\u017eil jako depozitn\u00ed prostory, sklady a byty a postupn\u011b ch\u00e1tral. Ur\u010ditou dobu zde za komunismu byly sklady a v zadn\u00edm traktu byl dokonce ne\u0161etrn\u00fdm zp\u016fsobem vybudov\u00e1n venkovn\u00ed v\u00fdtah. V posledn\u00edch letech totalitn\u00ed \u00e9ry byl z\u00e1mek za symbolickou korunu p\u0159eveden na Stavebn\u00ed bytov\u00e9 dru\u017estvo Sv\u00e9byt. Pl\u00e1novalo zde z\u0159\u00eddit hotelov\u00fd komplex. Jeho tehdej\u0161\u00ed p\u0159edseda Oleg Rybnik\u00e1\u0159 po revoluci postupn\u011b z\u00e1mek p\u0159evedl na n\u011bkolik spole\u010dnost\u00ed, v nich\u017e byl statut\u00e1rn\u00edm z\u00e1stupcem a k \u017e\u00e1dn\u00fdm pl\u00e1n\u016fm nedo\u0161lo. M\u011bsto Brtnice se o ch\u00e1traj\u00edc\u00ed pam\u00e1tku s t\u00edmto subjektem soudilo v\u00edce jak 20 let. Bohu\u017eel sv\u016fj boj prohr\u00e1lo. P\u0159esto, \u017ee M\u011bstu z\u00e1mek nepat\u0159\u00ed, investovalo do jeho z\u00e1chrany u\u017e v\u00edce jak milion korun ze sv\u00e9ho rozpo\u010dtu.
\n<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Renesan\u010dn\u00ed radnice
\n<\/strong><\/span><\/p>\n

Stavba m\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00fd p\u016fvod. Jej\u00ed dne\u0161n\u00ed podoba vznikla rozs\u00e1hlou a d\u016fkladnou p\u0159estavbou v renesanci v 2. pol. 16. stolet\u00ed. Z t\u00e9 doby se zachovalo pr\u016f\u010del\u00ed s atikov\u00fdm \u0161t\u00edtem a cimbu\u0159\u00edm, okna s renesan\u010dn\u00edm ost\u011bn\u00edm, port\u00e1lky v pr\u016fjezdu, n\u011bkolik prostor\u016f s h\u0159eb\u00ednkov\u00fdmi klenbami. Zvonek ve v\u00ed\u017ece radnice dostal jm\u00e9no „Robotn\u00ed\u010dek“. V sou\u010dastn\u00e9 dob\u011b je zde um\u00edstn\u011bno s\u00eddlo M\u011bstsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu a v p\u0159\u00edzen\u00ed Radni\u010dn\u00ed restaurace s v\u00fdbornou kuchyn\u00ed.
\n<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"Pavl\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter<\/strong><\/span><\/p>\n

Aby sv\u00e9 protestantsk\u00e9 poddan\u00e9 obr\u00e1til ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e, povolal hrab\u011b Collalto do Brtnice r. 1624 mnichy \u0159\u00e1du sv. Franti\u0161ka z Pauly. Kl\u00e1\u0161ter byl postaven v letech 1636 – 1644. Je to jednoduch\u00e1 barokn\u00ed budova postaven\u00e1 kolem \u010dtvercov\u00e9ho n\u00e1dvo\u0159\u00ed s ark\u00e1dami. Pavl\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter byl zru\u0161en roku 1784. V roce 1861 v n\u011bm byla z\u0159\u00edzena textiln\u00ed manufaktura. Pro tento \u00fa\u010del byl stavebn\u011b upraven, ark\u00e1dy byly zazd\u011bny. Dnes slou\u017e\u00ed jako obytn\u00fd d\u016fm.<\/span><\/p>\n

\"\"Z\u00e1meck\u00fd kostel<\/span><\/strong><\/p>\n

Stavebn\u00edkem p\u016fvodn\u00ed evangelick\u00e9 modlitebny zasv\u011bcen\u00e9 sv. Matou\u0161ovi byl v roce 1588 Hynek Brtnick\u00fd z Vald\u0161tejna. Byla stav\u011bna v renesan\u010dn\u00edch form\u00e1ch, ve kter\u00fdch se je\u0161t\u011b uplat\u0148ovaly gotick\u00e9 prvky (syst\u00e9m op\u011br\u00e1k\u016f, kru\u017eby oken). Roku 1629 zapo\u010dali Collaltov\u00e9 s p\u0159estavbou podle pl\u00e1n\u016f tehdy v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho architekta G. B. Pieroniho. Ten p\u0159ipojil bo\u010dn\u00ed kaple a v\u011b\u017e. Rekatoliza\u010dn\u00ed akt byl zd\u016frazn\u011bn nov\u00fdm zasv\u011bcen\u00edm kostela Nanebevzet\u00ed Panny Marie r. 1641. Sou\u010dasn\u011b se zru\u0161en\u00edm kl\u00e1\u0161tera byl zru\u0161en i kostel. Byl v\u0161ak op\u011bt obnoven r. 1831 a zasv\u011bcen blahoslaven\u00e9 Juli\u00e1n\u011b z rodu Collalto. V dob\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou byl odstran\u011bn barokn\u00ed hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 a nahrazen secesn\u00edm.<\/span><\/p>\n

\"\"Farn\u00ed kostel sv. Jakuba V\u011bt\u0161\u00edho<\/span><\/strong><\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed vzhled jednoduch\u00e9 barokn\u00ed stavby poch\u00e1z\u00ed z let 1776 – 1784. Kostel byl zalo\u017een ve st\u0159edov\u011bku. Uchov\u00e1v\u00e1 v\u00fdznamn\u00e1 um\u011bleck\u00e1 d\u00edla. Pozdn\u011b gotick\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 skupina „Kladen\u00ed do hrobu“ poch\u00e1z\u00ed z 1. t\u0159etiny 16. stol.Renesan\u010dn\u00ed kovovou lampu v\u011b\u010dn\u00e9ho sv\u011btla, pozlacenou k\u0159titelnici a dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty v\u011bnovali Hynek Brtnick\u00fd z Vald\u0161tejna a Kate\u0159ina Zaj\u00edma\u010dka z Kun\u0161t\u00e1tu v letech 1573 a\u017e 1596. V\u00fdznamn\u00e9 jsou tak\u00e9 kosteln\u00ed obrazy a sochy, zejm\u00e9na Pieta z roku 1718 a And\u011bl Str\u00e1\u017ece z roku 1715, \u0159ezb\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce brtnick\u00e9ho socha\u0159e Davida Liparta. Farn\u00ed kostel uchov\u00e1v\u00e1 ostatky nezn\u00e1m\u00e9ho prvok\u0159es\u0165ansk\u00e9ho mu\u010dedn\u00edka, naz\u00fdvan\u00e9ho sv. Fidelius. Do Brtnice byly p\u0159eneseny z \u0158\u00edma r. 1732.<\/span><\/p>\n

\"\"Hoffmann\u016fv d\u016fm<\/strong><\/span><\/p>\n

N\u00e1ro\u017en\u00ed d\u016fm v\u00fdchodn\u00ed fronty hlavn\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed je jedn\u00edm z doklad\u016f st\u0159edov\u011bk\u00e9ho v\u00fdvoje m\u011bstsk\u00e9 z\u00e1stavby. Z renesan\u010dn\u00edho obdob\u00ed se zachovaly h\u0159eb\u00ednkov\u00e9 klenby. Jeho podobu ur\u010dilo n\u011bkolik barokn\u00edch p\u0159estaveb. D\u016fm pat\u0159il v\u00edce ne\u017e dv\u011b st\u011b let patricijsk\u00e9 rodin\u011b Hoffmann\u016f, majitel\u016f tov\u00e1rny na kartouny a m\u00edstn\u00edch starost\u016f. Je rodn\u00fdm domem architekta Josefa Hoffmanna (1870 – 1956), sv\u011btov\u011b proslul\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed osobnosti v\u00edde\u0148sk\u00e9 secese (Jugendstilu) a tv\u016frce modern\u00edho designu. V budov\u011b je expozice „Josef Hoffmann“.<\/span><\/p>\n

\"\"Hrad Rok\u0161tejn<\/span><\/strong><\/p>\n

C\u00edlem vych\u00e1zek z Brtnice b\u00fdv\u00e1 romantick\u00e1 z\u0159\u00edcenina v \u0159\u00ed\u010dn\u00edm \u00fadol\u00ed mezi vesnicemi Panskou Lhotou a P\u0159\u00edm\u011blkovem. Hrad poch\u00e1z\u00ed z 2. pol. 13. stolet\u00ed a po komplikovan\u00e9m v\u00fdvoji byl jako op\u011brn\u00fd bod husitsk\u00e9 \u0161lechty jihoz\u00e1padn\u00ed Moravy v husitsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch vyp\u00e1len a pobo\u0159en. Ve druh\u00e9 polovin\u011b 14. stolet\u00ed byl st\u0159ediskem markrab\u011bc\u00edho panstv\u00ed a spr\u00e1vy v regionu. Hrad pat\u0159\u00ed sv\u00fdm slo\u017eit\u00fdm stavebn\u00edm v\u00fdvojem mezi d\u016fle\u017eit\u00e9 pam\u00e1tky st\u0159edov\u011bk\u00e9 architektury 13. – 15. stolet\u00ed. V letn\u00edm i zimn\u00edm obdob\u00ed turist\u00e9 \u010dasto p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed autobusem z Jihlavy \u010di T\u0159eb\u00ed\u010de do Brtnice, pot\u00e9 p\u011b\u0161ky \u010di na b\u011b\u017ek\u00e1ch putuj\u00ed kr\u00e1sn\u00fdm \u00fadol\u00edm \u0159\u00ed\u010dky Brtni\u010dky po proudu asi 8 km na Rok\u0161tejn. Pak lze p\u0159ej\u00edt asi 2 km na \u017eelezni\u010dn\u00ed\u00a0zast\u00e1vku P\u0159\u00edm\u011blkov nebo Doln\u00ed Smr\u010dn\u00e9 a odjet dr\u00e1hou zp\u011bt do okresn\u00edho \u010di krajsk\u00e9ho\u00a0m\u011bsta. Trasy jsou ozna\u010den\u00e9 turistick\u00fdmi zna\u010dkami.<\/span>
\n<\/span><\/p>\n

\"\"Mosty a jejich sochy<\/span><\/strong><\/p>\n

Ve scen\u00e9rii Brtnice se nev\u0161edn\u011b uplat\u0148uje \u0159\u00ed\u010dka Brtni\u010dka. Prot\u00e9k\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00edm a \u0161irok\u00fdm obloukem sleduje z\u00e1meck\u00fd ostroh. Sochy na jej\u00edch mostech tvo\u0159\u00ed jedine\u010dnou galerii. O vzniku a autorstv\u00ed soch na most\u011b u radnice se nezachovaly \u017e\u00e1dn\u00e9 doklady. Zn\u00e1zor\u0148uj\u00ed sv. Jana Nepomuck\u00e9ho, sv. Rocha, sv. Franti\u0161ka z Pauly, sv. Jana K\u0159titele, sv. Flori\u00e1na a sv. Jana Sarkandra. Sochy na druh\u00e9m „\u017didovsk\u00e9m“ most\u011b, kter\u00fd se z\u00e1mkem v pozad\u00ed tvo\u0159\u00ed „Brtnick\u00e9 Hrad\u010dany“, jsou naopak datov\u00e1ny a autorsky ur\u010deny jednozna\u010dn\u011b. V letech 1715 – 1718 je vytvo\u0159il brtnick\u00fd socha\u0159 David Lipart. Oblouk mostu nese bl. Juli\u00e1nu, Pietu, sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho, sv. Judu Tade\u00e1\u0161e, sv. \u0160ebesti\u00e1na a sv. Jana Nepomuck\u00e9ho. Autorem je brtnick\u00fd socha\u0159 David Lipart, \u017eij\u00edc\u00ed v Brtnici v letech 1715 – 1718. \u0160est ran\u011b barokn\u00edch sloup\u016f s postavami sv\u011btc\u016f dod\u00e1v\u00e1 tich\u00fdm z\u00e1kout\u00edm Brtnice jedine\u010dn\u00fd r\u00e1z. P\u0159ed n\u011bkdej\u0161\u00ed Mari\u00e1nskou kapl\u00ed nese sloup sochu sv. Josefa (1661), druh\u00fd na Horn\u00edm m\u011bst\u011b sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho (1666). T\u0159et\u00ed – se sv. Rochem (1661) stoj\u00ed p\u0159i silnici na T\u0159eb\u00ed\u010d. Dva dal\u0161\u00ed sloupy se nach\u00e1zej\u00ed v are\u00e1lu z\u00e1mku: p\u0159ed vchodem z aleje sv. Tom\u00e1\u0161 Aquinsk\u00fd a na prvn\u00edm z\u00e1meck\u00e9m n\u00e1dvo\u0159\u00ed sloup s Madonou. (Oba po polovin\u011b 17. stol.) Posledn\u00ed, lidov\u011b zvan\u00fd „sv. V\u00e1clav“ p\u0159i silnici do Jihlavy je sv. Leopold (1676). Autorstv\u00ed votivn\u00edch sloup\u016f nen\u00ed dolo\u017eeno.
\n<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u011bsto Brtnice\u00a0(543 m.n.m.) le\u017e\u00ed v\u00a0\u00fadol\u00ed \u0159\u00ed\u010dky Brtnice, na komunikaci Jihlava \u2013 T\u0159eb\u00ed\u010d asi 12 km jihov\u00fdchodn\u011b od krajsk\u00e9ho m\u011bsta Jihlavy.\u00a0N\u00e1zev m\u011bsta je odvozen od m\u00edst, kde st\u00e1valy v\u010del\u00edny = brt\u011b. A\u017e do t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byla Brtnice jedn\u00edm z\u00a0nejbohat\u0161\u00edch m\u011bste\u010dek na Jihlavsku, kvetouc\u00edm obchodem a \u0159emesly. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o os\u00eddlen\u00edRead More…<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-63","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/63","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=63"}],"version-history":[{"count":31,"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/63\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1185,"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/63\/revisions\/1185"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zocschbrtnice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=63"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}